ME v Praze

Po 29 letech se v květnu 2020 uskuteční mistrovství Evropy v judu v Praze.

V roce 1991 se pomalu loučila slavná generace 80.let. Jiří Sosna (-95kg), Petr Šedivák (-60 kg) nebo Pavel Petřikov (-65 kg). Posledně jmenovaný se do nominace nevešel, neboť se pře dněj dostal tehdy 22-letý Roman Nováček (- 65 kg). Petřikov se sice nekvalifikoval, ale rozhodně nemusel litovat. Původně sice chtěl skončit z judem po domácím ME, ale když mu to nevyšlo tak se rozhodl ještě pokračovat, a probojovat se na čtvrtou olympiádu (startoval na třech, v L.A. nemohl) a to se mu podařilo. Výše jmenovaní se doma medailově neprosadili Šedivák prohrál zápas o bronz a Sosna skončil sedmý. Později se oba dostali na OH. Sosna dokonce přímým postupem, který si zajistil bronzem z MS (Barcelona 1991). Nejlépe ze všech dopadl, zatím nejmenovaný, pozdější účastník OH v Barceloně Josef Věncek (-71 kg). Ten se v Praze dostal až do finále, kde podlehl S. Dottovi z Německa. V dalším roce se utkal Věncek s Petřikovem ve finále mistrovství republiky do 71 kg, a vicemistr Evropy s lehčím Petřikovem prohrál.

V tu dobu nikdo netušil, že Věnckova a Sosnova medaile bude na dvacet let poslední z velké akce. Tato prokletí se povedlo prolomit až v roce 2011 nejprve na ME Jaromíru Ježkovi (-73 kg původně -71 kg), a na MS Lukáši Krpálkovi (-100 kgpůvodně -95 kg).

Zatímco Ježek se na domácím ME už nepředstaví (skončil po OH v Riu), Krpálek přijede jako úřadující olympijský vítěz (- 100 kg) a úřadující mistr světa (+100 kg). Na domácím tatami se bude chtít rozloučit Pavel Petřikov ml.. Rozhodně se nebude chtít pouze rozloučit, ale především uspět, vždyť byl v posledních letech blízko medaily jak na ME tak na MS. Kdyby to při domácí rozlučce cinklo, bylo by to skvělé završení jedné úspěšné judistické kariéry.

Přejme všem našim borcům úspěch