Sny a omyly Jana Kellera

Jan Keller opět přesně ví co by ráda pravice a co se ji nesmí dovolit. K touhám a vizím sociální domokracie se vyjadřuje mnohem méně. Tentokrát se k tomu odhodlal, a je to neradostné čtení. V deníku Právo se ale ukázal jako pravý demokrat, bohužel sociální. Nejdříve se vyjádřil k přepočítávání hlasů, které je výhodnější pro velké strany, a neopomněl zkritizovat pravici. Podle něj za to může ona, ještě z doby kdy ODS byla velkou stranou. Zapomněl ovšem dodat, že to prosadila z tehdy Zemanovou ČSSD. To jen tak na okraj. Důležitější je jak se staví k volebním koalicím, a celkově k možnosti občanů mít své volené zástupce v parlamentu.

Tvrdí, že by male pravicové strany nemuseli dostat 5% hlasů, a snaží se o snížení procentuální hranice pro vstup dvou a vice koalic do parlamentu. Tady už začínají jeho nářky. Údajně na levé straně není nikdo kdo by mohl vytvořit předvolební koalici. Jsou tam pouze komunisté, a s těmi by do předvolební koalice nikdy nešli. Co na tom, že podporují vládu ve které socialisti sedí. Z těchto důvodů si myslí, že snížení hraniceby poškodilo sociální demokracii. Možná ano, ale demokracii by to jenom prospělo.

Keller mluví o malých pravicových stranách z despektem, ale jeho levicová strana není o nic větší, a odtud nejspíš pramení jeho starch.

Jenže pokud nesnížíme tuto hranici, riskujeme mnohém víc než si Keller myslí.

Hypotetická situace.

Na pravici se vytvoří trojkoalice. Ta získá 14,9 % hlasů. Skončí na druhém místě, a do parlamentu se nedostane. Nejenže nebude mít odhadem 800 000 pravicových voličů své zástupce v parlamentu, jak by si Keller přál. Jistě by si také přál levicový parlament. Jenomže při takto rozdaných kartách a přepočtech byparlament pravděpodobně ovládlajedna strana bývalého StBáka, který by nebyl ze soc.dem.. A to si doufám nepřeje ani Jan Keller